podařiti se dok. (3. mn. -í) 1. zdařit se, povést se: plán, pokus, vtip se podařil; dobrá věc se podařila, věrná láska zvítězila (Sab.); podařilo se mu dosáhnout cíle; podařilo se mu to; neos. zast. popuzen, že se Uhrům tak podařilo (Jir.) že měli úspěch †2. (o rostlinách ap.) dobře vyrůst, vydařit se; (po kom) zdědit něčí (dobré) vlastnosti: žito se podařilo (Tyl); – nepodařil se po otci (Šmil.); — podaří se ned. neos. bud. k dařiti se (v. po- III 1) (vedle čast. bude se dařit): podaří se nám dobře na zemi (Ner.)