podiviti se dok. (3. mn. -í) (komu, čemu; ~; *nad čím) poněk. kniž. pocítit a projevit podiv, překvapení, úžas; užasnout: p. se nadanému umělci; p. se bělosti zubů; podivila se, že o tom neví; podiví se, až jí to řeknu; podivil se nad úmyslem tím (Staš.); — podiviti dok. poněk. zast. (koho, 4. p.) vzbudit něčí podiv, překvapení, úžas; udivit: p. své posluchače (Lum.); jeho chování mě trochu podivilo; — ned. podivovati se, p.