podlý příd. 1. mravně nízký; mrzký, hanebný 1, ničemný 1, bídácký 1, bídný 4, padoušský, nestoudný, bezcharakterní: p. člověk, ničema, lhář; p. jako krysa (Olb.); p. hanopis; p-é jednání; p. úmysl; p-á zrada 2. zast. jsoucí (společensky ap.) opovržený, nízký; zast. a nář. podřadný, nehodnotný, špatný: přišli všichni, od doktora až po nejzadnější, nejpodlejší pachole (Wint.); – jiné knihy, i podlejší, lépe jdou na odbyt (Šaf.); → přísl. k 1 podle: chovat se p.; → podst. podlost v. t.