podlehnouti dok. (min. -hl, podst. -hnutí) 1. (čemu, komu; ~) být přemožen, poražen, podroben (v boji, zápase ap.): Řím podlehl nájezdům barbarů; p. přesile nepřátel; mužstvo podlehlo (soupeři) až ve finále; dělníci nepodlehli v boji za svá práva 2. (čemu) být zdolán něčím: p. chorobě; p. ranám; potraviny podlehly rozkladu; budova podlehla požáru, zkáze 3. (čemu) poddat se, povolit: p. prosbám, vášni, pokušení, p. strachu, náladě; p. nátlaku; — ned. podléhati