podmět, -u m. (6. j. -u, -ě) 1. jaz. základní větný člen (souvztažný s přísudkem) vyjadřující původce n. nositele činnosti, stavu n. vlastnosti; subjekt 2. log. p. soudu část soudu, o kt. přísudek něco vypovídá; subjekt 3. práv. p. práv a povinností osoba, kt. je právně způsobilá mít povinnosti a práva; právní subjekt