podnájem, -jmu m. (6. j. -u) 1. dočasné užívání věcí nájemcem přenechaných za úplatu n. přenechání jich k takovému užívání: dát do p-u; být, bydlit v p-u v části cizího bytu, nejč. v zařízeném pokoji najatém od uživatele bytu; práv. poměr založený smlouvou, jíž nájemce přenechává věc, kt. má sám v nájmu, k užívání další osobě 2. podnájemné: živit se z p-ů (R. Svob.)