podniknouti dok. (min. -kl, trp. -knut) 1. (co) pustit se do provedení, uskutečnění něj. plánu, myšlenky, akce ap.: p. cestu, výpravu; p. průzkum, pátrání; p. koncertní turné; p. nájezd, útok, invazi; p. nábor nových členů; zavázal se, že zatím nic nepodnikne; copak se v tom nedá nic p.?; hovor. expr. co podnikneme? *2. (co) založit hospodářský podnik: p. samostatný obchůdek (Herrm.); nepodnikl již žádné nové živnosti (Šmil.) †3. (co) podstoupit: trest císař dobrovolně podnikl (Koll.); p. trápení a žalář (Čel.) †4. (koho, co; pod koho, co) podrobit se, podřídit se někomu, něčemu: kázal všem p. ji (královnu) (Pal.); p. pod říši německou (Pal.)