podplatiti dok. (3. mn. -í, trp. -cen) (koho, *co) získat úplatkem; uplatit, koupit 2: p. úředníka, strážce, svědky; historický vývoj nelze p.; přen. nenáležitě získat, přivést na svou stranu: mne světa krása nepodplatí (Hál.); vlastní svědomí nelze p.; — ned. podpláceti