podvésti dok. (1. j. -vedu, rozk. -veď, min. -vedl, trp. -veden) 1. (koho, co; ~) záměrně uvést v omyl něčím nepravdivým, zprav. s úmyslem něčeho dosáhnout; oklamat 2, ošidit 2: p. rodiče, p. (učitele) při zkoušce; p. úřad nepravdivými údaji 2. (koho, 4. p.) (v manželství n. v milostném poměru) porušit věrnost vůči někomu: podvedená manželka; — †podvésti se dok. zmýlit se, zklamat se: to byste se mohli škaredě p. (Havl.); — ned. podváděti