podvoliti se dok. (3. mn. -í) 1. (komu, čemu; ~) poddat se 1, podřídit se, podrobit se (něčí vůli, něj. silnému vlivu vůbec, něj. nutnosti): p. se otci; p. se vůlí rodičů; p. se požadavkům, rozhodnutí; p. se obyčeji (Něm.); stávkující se nepodvolí (Dyk) 2. poněk. zast. (s inf.; čemu; k čemu) uvolit se, zavázat se, svolit (k čemu), rozhodnout se, odhodlat se: p. se všeehno nésti (Hál.); p. se tomuto úkolu (Vrchl.); proč se k tomu podvolil (Tyl)