poetický [po-ety-] (†poetičný Tyl) příd. 1. souvisící s poezií; básnický 1: p-é dílo; p. obraz; p. tvůrčí fond; p-á teorie, praxe; p-á cena díla 2. vyznačující se smyslem pro poezii, jemností, snivostí, básnivostí; vyznačující se půvabem, kouzlem ap.; básnivý 1, vzletný; půvabný, kouzelný 2: p. člověk; p-á povaha; p-á mysl lidu; – p-é zákoutí; p-á krajina; — zpodst. poetično, -a s. řidč. poetický ráz; oblast poezie: p. surrealismu poetičnost; – samoúčelný únik do p-a (Lit. nov.); → přísl. poeticky (†poetičně Lum.): p. líčit, cítit; p. se vyjadřovat; – p. založený, vnímavý; cosi p. milého; → podst. poetičnost, -i ž. poetický ráz: p. mluvy; p. Nerudovy lyriky poezie 2; – p. mysli (Šmil.); – p. domova poezie 3