pohřeb, -hřbu, †-hřebu m. (6. j. -hřbu) 1. souhrn úkonů spojených s pohřbením: slavný, tichý p.; státní, vojenský p.; církevní p.; hromadný p. obětí neštěstí; p. žehem; vystrojit, vypravit někomu p.; jít na p.; ob. ulicí jde p. pohřební průvod; ve stavení bylo jako po pohřbu prázdno a smutno; přijít s křížkem po pohřbu (Vrba) (čast. funuse) pozdě; to by byl p. literárního jazyka, nikoli jeho obroda (Havr.) konec, zánik †2. hrob: pohřeby na rozhraní cest (Pal.)