pohnutka, -y ž. (2. mn. -tek) poněk. kniž. podnět (k vědomému jednání), popud, motiv 1: ušlechtilé, zištné p-y; citové p-y; znát, zakrývat, zatajit vlastní p-y činu; co jsem učinil, neučinil jsem z osobních p-ek (Jir.) důvodů; práv. podnět n. důvod právního úkonu, trestného činu ap.: spáchat čin z nízkých p-ek