pohodlí, -í s. 1. souhrn příznivých okolností a podmínek umožňujících klidný, lehký život: hotel vybavený veškerým p-m komfortem; starat se o něčí p.; potrpět si na p.; obětovat osobní p.; udělat si p. odložit n. uvolnit těsnější části oděvu ap.; iron. na šibenici je špatné p. (Havl.) *2. pohodlnost: z p. a pro svůj klid mohli (někteří muži) zůstávati v ústraní (Herb.); → expr. zdrob. pohodlíčko, -a s., — v. též nepohodlí