pohodlný (†pohodlivý Koll.) příd. 1. poskytující pohodlí: p-é křeslo, auto; uložit pacienta do p-é polohy; p-é boty netísnící 2. jsoucí bez obtíží, překážek; snadný: p-á cesta; p. život, p-é živobytí bezstarostné; příliš p-é řešení; p-á morálka k ničemu nezavazující 3. milující pohodlí, nečinnost; lenivý: p. tlouštík; p-á žena 4. klidný, pomalý, volný: je tam půl hodinky p-é chůze †5. (nář. též pohodný Jahn) vhodný, příznivý: p-é léto (Něm.); udělat si na p-é rovině z lesa pole (Svět.); → přísl. pohodlně (zast. a nář. pohodně Tyl, †pohodlivě Koll.): p. bydlet, sedět v křesle; – p. cestovat; – p. si odpočívat; – sklidit obilí v suchu a p.; → podst. pohodlnost v. t.