pohoršiti dok. (3. mn. -í) 1. (co) učinit horším: p. jakost výrobků; p. situaci; p. si nemoc, prospěch 2. pohoršiti si, †pohoršiti (komu, čemu) uškodit, ublížit: přechodem do jiného místa si pohoršil; zast. ten českému jménu nepohorší (Jir.) 3. (koho, co) vzbudit něčí nelibost, odpor; pobouřit, urazit, rozhněvat: takové chování pohoršilo spolupracovníky; odvrátil se s pohoršeným pohledem, posuňkem †4. kniž. (koho, 4. p.) dát špatný příklad někomu: kdo by pohoršil jednoho z maličkých těchto věřících ve mne (bibl.); — pohoršiti se dok. 1. stát se horším; zhoršit se: žák se pohoršil v několika předmětech; stav nemocného se nepohoršil; neos. snad by se mu (nemocnému) pohoršilo (Rais) přitížilo 2. (nad čím, kým, řidč. čím, kým) projevit nelibost, odpor; rozhořčit se, rozhněvat se: snad se nad mým psaním nepohoršíte; Jirásek se nade mnou pohoršil (Mach.); pohoršil se marným čekáním; — ned. pohoršovati, p. se