pohostinný, pohostinský (†pohostný Klicp., Hál.) příd. 1. čast. pohostinný plný ochoty, pozornosti, vlídnosti k hostu: p. hostitel, lid; nepohostinný člověk 2. poskytující pohodlí, příjemný pobyt hostu: p. dům, stůl, krb; přen. p-ská krajina (Hál.) přívětivá 3. čast. pohostinský hostinský 1: p-ská provozovna; p-ský obor sdruženého komunálního podniku; p-né pokoje (E. Jel.) 4. čast. pohostinský provedený někým jakožto hostem: p-ské vystoupení; p-né hry (divadelní) (R. Svob.); → přísl. pohostinně, pohostinsky (†pohostinnu, †pohostinsku): p-ně přijmout; nepohostinně se chovat; p-nu vítat (Třeb.); – p-sku se zastavit (Tyl) jako host; p-sky zpívat; → podst. pohostinnost, -i ž.: byl přijat s pravou českou p-í; – p. kraje vlídný ráz