pohrdání, -í s., kniž. pohrda, -y ž. (*pohrd, -u m., 6. j. -u, Vrchl.) povýšené stanovisko, až odpor k někomu, něčemu, hluboká nevážnost; opovržení, neúcta, despekt: sebevědomé, štítivé p.; výraz hlubokého p.; shlížet, patřit, kritizovat s p-m; snášet s mužnou p-ou výsměch (Šal.)