pohrdati ned. (1. j. -ám) (kým, čím; zř. s kým) povýšeně, až s odporem na někoho, něco nazírat, někoho, něco odmítat; nevážit si (koho, čeho); opovrhovat: p. zbohatlíky, pověrčivými lidmi, tradicí; p. nebezpečím, životem, smrtí, předsudky; já si od Vás nezasloužila, abyste tak se mnou pohrdali (Rais); → nás. pohrdávati; — dok. pohrdnouti