pohyb, -u m. (6. j. -u) 1. změna polohy těla n. někt. jeho částí (op. klid): rychlý, pomalý, prudký p.; vláčné p-y; bezděčný p. rukou hnutí; nemotorné p-y dítěte; ladné taneční p-y; odmítavý, výhružný, velitelský p. posuněk, gesto; stopovat každý jeho p. krok, hnutí; stála beze všeho p-u (Hál.) bez pohnutí, nehnutě; fyziol. pudový, reflexní, vědomý p.; bot. p. rostlin změna směru růstu n. ohyb rostlinných orgánů vyvolané vnějším vlivem (např. fototropismus) 2. změna polohy tělesa v prostoru vzhledem k jiným tělesům: kruhový p.; vlak se dal do p-u; lavina, vrstvy uhlí v p-u; přen. masy se dostaly do revolučního p-u; fyz. p. rovnoměrný, nerovnoměrný, zrychlený, zpomalený, kmitavý, otáčivý ap.; geol. horotvorný, tektonický p. 3. stále se opakující n. souvislé pohybování; kolování, oběh 1, cirkulace: uvést, přivést do p-u; stroj v p-u; p. krve v těle kolování; hvězd. p. nebeských těles; denní p. zdánlivý pohyb oblohy, v kt. se odráží otáčení Země kolem osy; hud. tempo: klidný, rychlý, pomalý p.; p. hlasů postup hlasů ve vícehlasé skladbě; ekon. p. peněz 4. stálá změna, stálé nabývání jiného vzhledu, rázu, podoby; fluktuace 1: nezadržitelný vývojový p.; svět byl v p-u (Olb.); p. obyvatelstva, členstva změna v jeho počtu; stat. přirozený p. obyvatelstva porody a úmrtí; ekon. p. cen kolísání; filos. změna vztahů mezi předměty a uvnitř předmětů