poklad, -u m. (6. j. -u, -ě) 1. cenné předměty (např. z drahých kovů, kamenů), zprav. někde ukryté: zakopaný p.; zlatý p.; chovat, ochraňovat něco, někoho jako vzácný p. bedlivě, pečlivě; přen. zlatý p. zkušeností 2. něco vzácného, drahého n. milého: shromaždovat ve sbírkách umělecké p-y; kulturní p-y minulosti; zdraví (je) největší p. hodnota; expr., též iron. dítě, tys p.!; ty můj poklade! 3. množství něčeho zvl. cenného: p. lidových pověstí; slovní p. zásoba 4. nář. pokosené obilí položené na poli k vyschnutí (Mrš.); → zdrob. pokládek, -dku (6. mn. -dcích), expr. pokládeček, -čku (6. mn. -čcích, -čkách) m.