pokročilý příd. 1. jsoucí ve vyšším vývojovém stadiu: kraj hospodářsky p.; p-á strojní technika pokroková 2; muž věkem p. starší; p-á roční doba; učebnice pro p-é žáky; p-á tuberkulóza 2. (kulturně) vyspělý: p-á země; nejpokročilejší státy evropské; nepokročilé oblasti zaostalé; p-á dělnická třída; — zpodst. pokročilý, -ého m. kdo již zčásti ovládá studovaný předmět (cizí jazyk ap.): kursy pro začátečníky i p-é; → přísl. pokročile: vést si p.; → podst. pokročilost v. t.