políček (†poliček Pal.), -čku m. (6. mn. -čcích) rána, úder plochou rukou po tváři: dát, vlepit někomu p.; dostat p.; přen. expr. (utržit) morální p. něco zahanbujícího
políček (†poliček Pal.), -čku m. (6. mn. -čcích) rána, úder plochou rukou po tváři: dát, vlepit někomu p.; dostat p.; přen. expr. (utržit) morální p. něco zahanbujícího