polarita, -y ž. (z lat. driv. řec. zákl.) 1. fyz. vlastnost tělesa jevit póly; biol. vlastnost živých organismů jevící se fyziologickou a morfologickou růzností v jejich protilehlých koncích; geom. polárnost 2. kniž. vlastnost něčeho tkvící v polarizaci (ve význ. 2): pojmy výroby a spotřeby vyjadřují důležitou p-u hospodářského života; p. mezi jednotlivými složkami básnického díla (Muk.)