polohopis, -u m. (6. j. -e, -u) poněk. zast. popis polohy, popis rozložení jednotlivých částí něčeho: p. domu páně Kondelíkova (Herrm.); zeměměř., stav. zobrazení polohy jednotlivých objektů v terénu; -pisný příd.: zeměměř., stav. p. plán situační; → přísl. -pisně: mapy doplněné p.