polovice, -e ž. 1. (v někt. spojeních rázu příslovečného též 1. a 4. j. polovic) část celku vzniklá rozdělením na dva stejné díly; polovina 1, polovička 1, půlka 1, půle 1: rozdělit koláč na dvě p.; odkázal p-i jmění sestře; počet absencí se zmenšil o p-i (o p-ic); děti, studenti a vojáci platí p-i (p-ic) vstupného; úroda z p. zahrady 2. expr. manželka, polovička 2: jeho lepší p. 3. prostřední část; prostředek, polovina 2, polovička 3: v p-i července; v p-i let devadesátých; — v. též zpolovice