polyhistor, -a m. (1. mn. -ři, -rové) znalec mnoha vědních oborů; polyhistorský příd.: p-é vzdělání; → přísl. polyhistorsky, → podst. *polyhistorství, -í s.; polyhistorie, -e ž. mnohostranné, všestranné vzdělání, znalosti; polyhistorický příd.: p-é vědomosti; → podst. polyhistoričnost, -i ž.