polykati ned. (co, koho; ~) vpravovat pohybem hltanu do jícnu: p. sousta, doušky nápoje; p. hltavě; má angínu, špatně se mu polyká; p. čerstvý vzduch lačně vdechovat; p. kouř z cigarety; p. slzy, přen. zadržovat pláč; p. vodu, přen. topit se; přen. p. slabiky, slova špatně, nezřetelně vyslovovat; expr. p. knížky, něčí slova, někoho očima hltat, dychtivě číst, poslouchat, pozorovat; p. kilometry hltat, ujít, ujet jich mnoho (jen pro množství); ♦ expr. p. andělíčky vodu (nahodile při potápění n. tonutí) ○ předp. na- se, s-, za- si; → nás. polykávati ○ předp. do-, s-