pomatený (*pomátlý Halas) příd. 1. zbavený duševní rovnováhy, klidu (úžasem, leknutím ap.); zmatený, popletený, zrozpačitělý: být p-n zprávou; stál tu celý p. 2. zbavený soudnosti, rozvahy, nemající zdravý rozum; nepříčetný, bláznivý 1, šílený: p. zuřivec bláznící; p. na rozumu (poněk. zast. na smyslech); počínat si jako p. 3. (o věci) z matený, popletený: p-é zprávy o neštěstí; dávat p-é otázky; → přísl. pomateně: mluvit p.; → podst. pomatenost, -i ž.; — v. též pomásti, pomátnouti