pometlo, -a s. (6. j. -e, 2. mn. -tel) 1. koště: zametat starým p-em; výprask p-em; pekařské p. na vymetání pece; zacházet s někým jako s p-em nešetrně; ♦ lítat jako p. rychle z místa na místo 2. ob. hanl. kdo nějak připomíná pometlo: tančil s takovým p-em hubenou, nehezkou ženou; venkovské p. neohrabaný člověk; často neohrabané, nezkušené děvče