pomluviti dok. (3. mn. -í) 1. (koho, *co) rozšířit o někom, něčem pomluvy; očernit, obvinit, osočit, zostudit, pošpinit: lidé ho pomluvili; p. něčí chování *2. (s kým) něj. dobu mluvit: se mnou si pomluvil (Mart,); — ned. pomlouvati