pomníti, řidč. pomněti dok. (3. mn. -í, -ějí, rozk. -mni, -mněte, min. -mněl) kniž. a zast. (na koho, co; *koho, čeho, †co) pomyslit, vzpomenout, uvědomit si: na přísahu svou pomněte (Zey.); pomněla jsem na věrného sluhu (Tyl); pomni matky své (Ner.); to dobře pomněl (Wint.); — †pomníti se dok. vzpamatovat se: děvče, co mluvíš, pomni se (Wint.) ○ předp. (-pomněti) o-, vz-, za- (poza-), (-pomníti) roz- se, za- (poza-)