pomysl, -u m. (6. j. -u) 1. kniž. něco smyšleného, neskutečného, co existuje jen v mysli; smyšlenka, výmysl, fikce, abstrakce 2, abstraktum: zabočit od skutečného do p-ů (Olb.); náboženské p-y; oblast, svět p-ů 2. kniž. řidč. představa, myšlenka, pomyšlení: válka strašlivá nad každý p. (Vach.); nemít o něčem ani p. *3. rozum: pozbyl zdravého p-u (Těsn.)