ponaučení, -í s. 1. poučení (o chování, jednání ap.); naučení, napomenutí: vzít si p.; dostat p. lekci; p., jak se chovat; p. o hygieně †2. věcné poučení, vzdělání: o své vlasti jsem nabyl důkladného p. (Prav.); — v. též ponaučiti
ponaučení, -í s. 1. poučení (o chování, jednání ap.); naučení, napomenutí: vzít si p.; dostat p. lekci; p., jak se chovat; p. o hygieně †2. věcné poučení, vzdělání: o své vlasti jsem nabyl důkladného p. (Prav.); — v. též ponaučiti