popáliti dok. (3. mn. -í, rozk. -pal) 1. (koho, co) poranit, poškodit žárem: oheň popálil požárníka; pára popálila kuchařce ruce; p. si cigaretou prsty; ♦ p. si v něčem prsty utrpět neúspěch, škodu †2. (co) ohněm postupně zničit, zmařit, vyplenit: (Táboři) nemohše dobýti hradu, popálili město (Pal.) 3. (co, koho) poranit, poškodit podobně jako žárem: mráz popálil květy; kopřivy nás popálily; — popáliti se dok. 1. poranit se (bezděčně) žárem: p. se o rozpálená kamna; utrhl rukou, jako by se byl popálil 2. poranit se (bezděčně) podobně jako žárem: p. se od kopřiv; ♦ nechtěl se do ničeho plést, aby se nepopálil aby neutrpěl neúspěch, aby na to nedoplatil, aby si neuškodil