popelník, -u m. (6. j. -u, 6. mn. -cích) 1. nádobka na oklepáváni popela z cigaret; popelníček: zbytek cigarety v p-u; skleněný, kovový p. 2. prostor pod roštem u kamen, u topeniště, do kt. propadá popel: vybrat popel z p-u; → zdrob. popelníček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách)