poplašený příd. 1. zbavený klidu, rozvahy; neklidný, polekaný 1, rozrušený: p-é oči (Hora); p. pták 2. expr. jsoucí bez rozvahy; jevící nedostatek rozvahy; ukvapený, zbrklý, splašený: p. kluk; – p-é p ohyby; p. útěk; → přísl. poplašeně: hledět p.; utíkat p.; → podst. poplašenost, -i, ž.; — v. též poplašiti