poplach, -u m. (6. j. -u, 6. mn. -ších) 1. náhle vyvolaný neklid; rozruch, vzrušení, pobouření, poprask, zmatek: zpráva vyvolala p. mezi obyvatelstvem; dělat zbytečný p. 2. náhlá výzva k pohotovosti při hrozícím nebezpečí; alarm: vyhlásit letecký p., cvičný p.; sirénami, zvoněním oznámit p. při požáru, povodni; zvonit na p.; bít na p., přen. upozorňovat na hrozící nebezpečí; voj. rychlé uvedení vojsk do pohotovosti: bojový, cvičný, chemický p. †3. zneklidňující zpráva: nevěřit hned všem p-ům (o choleře) (Jir.); — poplach, -a (Č. lid), poplacha, -y (Baar) m. nář. expr. zbrklý člověk, splašenec