poplatník, -a m. (6. mn. -cích) (poplatnice, -e ž.) 1. kdo je povinen platit veřejné dávky: drobní p-ci; daňové zatížení p-ů 2. hist. kdo odvádí poplatek 2: Slované byli poddaní a p-ci Hunův (Šaf.); → expr. zdrob. poplatníček, -čka m. (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích)