poprava, -y ž. 1. výkon rozsudku smrti; popravení: p. mečem, oběšením, zastřelením; hromadná p.; být veden na p-u; přen. expr. odsouzen k cenzorské p-ě (Fuč.); ♦ šel jako na p-u odevzdaně, tupě, sklesle 2. hist. (ve středověkých Čechách) královský úřad, kt. zajišťoval veřejnou bezpečnost v urč. menší oblasti; oblast takto zabezpečovaná: zvláštní p-y nacházely se v každém hradě (Pal.); celá země rozdělena byla na kraje, stolice a p-y (Pal.)