porcelán, poněk. zast. a ob. porculán, -u m. (6. j. -u, -ě) (z it.) keramická hmota sklovitého lomu s glazurou, zprav. bílá a v tenké vrstvě průsvitná: jemný p.; pravý čínský p.; míšeňský, karlovarský p.; figurky ze skla a p-u; je (dívka) jako z porculánu (Hol.) křehká, čisté jemné pleti; užitkový p.; sklo a p. porcelánové nádobí; zast. též mn. p-y výrobky z této hmoty: čínské porcelány (Čech); ker. kostní p.; tvrdý, měkký p.; — porcelánový, poněk. zast. a ob. porculánový příd.: p-á hlinka kaolin; p-é vázy z porcelánu; p. lesk jaký má porcelán; přen. p-é úsměvy (Vach.) chladné; med. p. žlučník se stěnami prosycenými vápenatými solemi; → přísl. porcelánově, poněk. zast. a ob. porculánově: p. bílé zuby jako porcelán; p. průhledná pleť