porušení, -í s. 1. změna z dobrého stavu k horšímu; poškození: p. kůže; p. úřední pečeti; p. horniny destrukce; p. rovnováhy; p. mysli duševní porucha 2. nedodržení, nerespektování (zákona, daného slova ap.): p. čestného slova; p. volebního tajemství; p. listovního, úředního tajemství; p. smlouvy; práv. p. právní normy jednání n. opomenutí odporující jejím ustanovením; — v. též porušiti