posednouti dok. (min. -dl, podst. -dnutí, přech. min. -sednuv, zast. -sed) 1. (koho, 4. p.) (podle pověrečných představ, o ďáblu ap.) uvést pod svůj vliv, zbavit rozumového ovládání a způsobit divoké chování: zlí duchové ho prý posedli 2. expr. (koho, 4. p.) vášnivě, neodbytně zaujmout, a tím ovlivnit všechno jednání; ovládnout 3, opanovat 2, zachvátit, zmocnit se (koho, 2. p.): posedla ho pýcha, lakota; posedne ho strach, zvědavost; nová práce, myšlenka ho zrovna posedla; expr. zlobil se, co holku posedlo, že... (Rais) potřeštilo, pobláznilo 3. zast. a nář. poposednout: p. blíže ke stolu (Jir.); posedla vzrušeně (Pluh.) 4. zast. ob. usednout: p. k obědu (Něm.): p. si v trávě (Staš.); — *posednouti se dok. expr. (do koho) vášnivě se pro někoho zaujmout, být posedlý po někom: tak se v těch letech p. a do takové ženské (Šrám.) prudce se zamilovat ○ předp. po-, při- si; — ned. posedati, posedávati