poskočiti dok. (3. mn. -í) 1. učinit malý, mírný skok, poskok; hopnout 1: dítě si radostí poskočilo; hříbě si poskočilo; přen. ručička hodin poskočila o minutu; spustili motor a člun poskočil vpřed 2. pohnout se krátkým pohybem nahoru a dolů; nadskočit 1, povyskočit: udeřil do stolu, až sklenice poskočila; vůz poskočil přes kořeny; plamínek poskočil kmitl se; přen. expr. srdce jí radostí poskočilo rozbušilo se; ♦ dušička v něm (radostí) poskočila zaradoval se 3. zast. a nář. dát se do běhu, pospíšit: poskoč, hledej (Klicp.); poskočila mu vstříc (Preis.) 4. expr. rychle postoupit, pokročit: léto už značně poskočilo; rtuť na teploměru poskočila náhle stoupla; ceny poskočily rychle se zvýšily 5. p. si expr. poskotačit, zadovádět si: doma si děti nesměly ani p.; holka si ráda poskočí (Ner.) zatančí ○ předp. po-; — ned. poskakovati