posouditi dok. (3. mn. -í, rozk. -suď, trp. -zen) 1. (co) učinit si, pronést úsudek, názor, mínění o něčem; zhodnotit, uvážit: p. závažnost nebezpečí, provinění; posouzení politické situace; posuďte sami, co... 2. (koho, co) určit vnitřní cenu, hodnotu, význam někoho, něčeho, vyslovit o někom, něčem odborný posudek; zhodnotit, ocenit 2: p. autora, umělecké dílo, herecký výkon †3. dospět k úsudku, usoudit: posoudil v duchu, že... (Preis.); z toho lze p., že... (Pal.); — ned. posuzovati