pospíchati ned. 1. (~; kam) rychle, ve spěchu jít n. pohybovat se vůbec; spěchat, chvátat 1, hnát se 1: p. zrychlenými kroky; p. po schodech; nepospíchej, máme dost času; p. ze školy, na nádraží; přen. potok pospíchá; čas pospíchal (Jir.) rychle plynul 2. (s čím; ~) rychle něco dělat, mít naspěch s něčím; spěchat, chvátat 2, kvapit 2: pospíchám, abych byl dnes hotov; p. s prací, s vařením 3. (na koho) naléhat na někoho, aby něco urychleně vykonal; (nač) naléhat na vykonání něčeho; spěchat, naléhat 2, kvapit 2: p. na krejčího (aby ušil šaty); pospíchal na mne, abych už šel; – p. na svatbu; p. na vyřízení 4. vyžadovat, potřebovat rychlého provedení, vykonání: ta práce pospíchá je třeba rychle ji udělat; to nepospíchá je na to dost času ○ předp. od-; → nás. pospíchávati (o) bez předp.