postih, -u m. (6. mn. -zích) *1. kniž. postižení: těžký p. na duši i na těle (Čap.-Ch.) zasažení; – p. rychlého pohybu; – p. věci v dvojím hledisku (Lit. nov.) 2. práv. právo na náhradu příslušející tomu, kdo splnil urč. závazek, proti dlužníkovi, kt. tím byl zproštěn (pův.) závazku vůči uspokojenému věřiteli; regres: právo p-u