postihnouti dok. (min. -hl, trp. -žen, přech. min. -stihnuv, zast. -stih) 1. (koho, řidč. co) zachvátit (zprav. nepříjemně, nemile), zasáhnout: postihlo ho velké neštěstí dolehlo na něho; člověk postižený tělesnou vadou stižený; lidé byli válkou velmi postiženi poškozeni; sbírka ve prospěch postižených povodní; mráz zle postihl lesní zvěř 2. (co) zjistit zrakem, smysly vůbec n. rozumem; zpozorovat, postřehnout, všimnout si (čeho), pochopit, porozumět (čemu): p. pohyb, pohled; p. tóny; – p. myšlenku díla, smysl výroku; postižení vývoje 3. kniž. (co) vystihnout, vyjádřit, vyslovit, vylíčit: p. něco slovy, písmem; básnické postižení skutečnosti 4. poněk. zast. (koho, 4. p., při čem, †v čem) přistihnout, zastihnout, dopadnout, překvapit: p. pachatele při činu; postižený zloděj (Jir.); zast. p. (někoho) v chybě (Havl.) *5. (koho, co) (chůzí, jízdou) dohonit, dostihnout: truchlil, že šel takovou dálku a že jich nepostihl (R. Svob.)