postoupiti dok. (3. mn. -í, rozk. -stup) (řidč. zast. postoupnouti, min. -pl, podst. -pnutí) 1. (kam; ~) krokem, kroky n. krátkými pohyby se dostat dopředu; pokročit 1, popojít: p. doprostřed místnosti; postupte kousek; p. o krok kupředu; p. k hostu; p. někomu vstříc; zast. hoši postoupli k babičce (Něm.) 2. (kam; ~) jízdou, chůzí se úspěšně dostat dál, dopředu (op. ustoupit): vojsko postoupilo za ustupujícím nepřítelem 3. dostat se dále v něj. vývoji; (v čem) učinit pokrok, dostoupit, dosáhnout vyššího stupně (v něj, činnosti); (o čase) poněkud n. dosti uplynout; pokročit 3: stavba příliš nepostoupila; jak postoupila vaše záležitost?; choroba v poslední době značně postoupila zhoršila se; zast. (lidské) poznání postouplo (Ner.); – p. ve vědě, v technice; p. v učení; – noc postoupila hluboce (Vrchl.) 4. dosáhnout vyššího stupně v něj. zařazení: žák postoupil do vyšší třídy; mužstvo postoupilo do finále, do vyšší soutěže; p. z tovaryše na mistra; p. do vyšší platové stupnice být povýšen; zast. (správce) postoupil za ředitele (Herb.); kaprál postoupl na závodčího (Kosm.) byl povýšen 5. kniž. (co komu) odevzdat 2 (zprav. podle něj. práva), odstoupit 6, přepustit, přenechat, předat: p. majetek dětem; p. vládu nejstaršímu synovi; p. byt příteli; p. území nepříteli vydat; veř. spr. p. spisy odevzdat k projednání jinému orgánu; práv. p. věc přenechat ji za úplatu n. bezplatně; p. pohledávku převést na jinou osobu smlouvou, kterou na ni z této pohledávky přecházejí všechna práva dosavadního věřitele, cedovat *6. podstoupit, vzít na sebe: p. boj (Zey.); musel řadu potyček p. (Šmil.) ○ předp. po-; — ned. postupovati