potkati, potkati se dok. 1. p. (koho, řidč. co), p. se (s kým, čím) za pohybu proti sobě kolem někoho, něčeho projít, projet ap.; setkat se (s kým, čím): p. (cestou) přítele; p. se s přítelem; nikoho na cestě nepotkali; potkali se na mostě; vlaky se potkaly za stanicí; první stavení, které potkal minul; ust. spoj. na potkání něco dělat, udělat bez rozmýšlení, uvažování, ihned 2. p. se (s kým, čím), p. (koho, co) přijít do styku s někým, něčím; sejít se, setkat se: litovala, že ho (že se s ním) potkala; přen. jejich pohledy se potkaly střetly; řidč. p. se s otázkou narazit na ni 3. p. (koho, 4. p.) (zprav. o něčem nepříjemném) stihnout, postihnout 1: potkalo ho neštěstí; stejný osud je potkal; nic horšího nás nemohlo p. přihodit se nám 4. p. se (s čím) zažít, zakusit (co), dožít se, setkat se, dojít 7, dosáhnout 5 (čeho): p. se s nezdarem: p. se s obtížemi narazit na ně; p. se s porozuměním; snaha se potkala s opačným účinkem †5. p. se (s kým, čím), řidč. p. (koho, co) bojovně se utkat, střetnout; v boji, sporu napadnout: p. se s nepřítelem (Klicp.); chtěl ho p. v boji (Zey.) ○ předp. na-; — ned. potkávati, p. se